Vzpomínková...podzimní *

7. listopadu 2008 v 16:01 |  Nezapomenutelné
Kolik let od toho uplynulo?... ptáte se od čeho? no přece od toho. Od doby, která je nenávratně pryč. Doba, kdy jsem byla zažraná do pokémonů a lítání po venku... kdy jsem nevěděla, co to je mít starosti. Čas sladké naivity, svobody, přátelství, smíchu, .....
...ano, dětství.

A tak si říkám, jestli se toho fakt změnilo tak moc... Byla jsem vždycky tak nesmělá, malinká,skoro nejmenší ze třídy, byla jsem vždycky tak šťastná.
Ano...byla.
A co jsem teď? Nedokážu na to odpovědět, jen vím, že jsem jiná.

Dnes jsem jela ze školy. Nemohla jsem uvěřit vlastním očím... na louce děti pouštěly draky. Asi si říkáte, co je na tom neuvěřitelného...ale... Děti z vesnice mi přijdou tak rozhýčkaný, jezdí na autíčkách, střílí po sobě kuličkovkama a na draky nějak nemají pomyšlení... No a zpátky... nutno podotknout že jim to vůbec nešlo. S upřímným úsměvem jsem na ně koukala a vzpomínala, jak to nikdy nešlo ani mě. Vybavilo se mi tolik okamžiků. Tolik příjemných chvil. Jak jsme sráželi kaštany... Jak to bylo nádherný.


A teď trochu ze současnosti... jen ve zkratce. Mám se zvláštně. Na jednu stranu moc dobře a na druhou celkem špatně. Nejhorší je, že nevím která strana je která... Nevím, vážně ne...
Nevím, co chci, koho chci... Jsem poslední dobou až přespříliš oblíbená. Ano možná bych mohla být za tohle ráda...ale...kamarád všech není ničí kamarád, vždyť to znáte.
Vzpomínáte na článek, kde jsem psala jaký mám ze samoty strach... tak teď už bych zase asi radši byla sama a až se mi to splní, budu chtít zase někoho vedle sebe...
Nepoučitelná, nenapravitelná, nevděčná, komplikovaná...?
Já.
V tomhle měsíci se toho změnilo snad jako kdyby uplynul jeden dlooouhatánskej rok.
Jo a mám jednu překrásnou písničku <3
Mimochodem...nejdou mi vlozit obrazky, takze dnes je to nahore i dole bez:D
Příště napíšu víc...
Teď už musím končit.
Hasta la vista.. Monča!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 E. E. | E-mail | Web | 7. listopadu 2008 v 17:24 | Reagovat

Nahoře i dole bez, jo? :D Ale je to divný, jak teď všem blbne blog, mě náhodou vůbec .. a jsem ráda :D no, já jsem zase sama jako nikdy, ale zase být tak populární jako ty bych nechtěla, no .. já ani tolik nevzpomínám na svoje dětství, ale taky  a jedno období .. a je mi u toho strašně smutno, a smutno je mi i teď .. :( jenom to už nějak vůbec nedávám najevo a snažím se být zase ta veselá osůbka jako dřív .. :P taky jsem objevila úžasnou písničku, ale pochybuju, že tu samou, co ty :D

a "×D tak už známá E." - díky :D

2 E. E. | E-mail | Web | 7. listopadu 2008 v 17:24 | Reagovat

jo a .. držím ti palce, aby byl ošvechno tak, jak to chceš TY .. :*

3 Dreamy Dreamy | Web | 7. listopadu 2008 v 17:44 | Reagovat

Od dětství se toho změnilo něsmírně moc, i když kousek dětstké duše stále dřímá v každém z nás. Strašně moc bych se chtěla vrátit do těch krásných bezstarostných let. Proto si do dnešních dnů zachovávám možná tak trochu infanilní image a kouzlo malého dítěte, přestože v myšlenkách bych prý dle rodičů předčila už dávno mnohé nerozumné dospěláky. V březnu slavím 18-tiny. A vůbec mi to tak nepřijde.. :)

4 Lioljundi Lioljundi | Web | 9. listopadu 2008 v 11:01 | Reagovat

Tá sladká bezstarostnosť je tu stále, pre každého :) Nemusíš vedieť čo chceš, len buď a buď šťastná a spokojná. Verím, že nechceš byť veľmi obľúbená, ale stále budeš mať a máš pravých priateľov. Nebudeš sama. Jeseň je krásna ... :)

Lioljundi ^_^

5 Bylinka Bylinka | 9. listopadu 2008 v 20:39 | Reagovat

Neupadávej do pesimismu. Taky mě třeba mrzí, že ta bezstarostná léta dětství jsou pryč, zároveň ale žiju s pocitem, kolik toho je ještě přede mnou. Za takových deset let budeš zase toužebně vzpomínat na tuhle dobu, tak si ji koukej pořádně užívat, ať máš na co vzpomínat!! :) V každém z nás je kousek dítěte.. A ještě pořád na Tobě neleží ta velká zodpovědnost dospělosti, starost o rodinu. Ty starosti, jaké zažíváme teď, jsou nic, oproti tomu, co přijde :) Tak se tím vůbec netrap a žij přítomností - ne budoucností ani minulostí :)

6 Eli Eli | Web | 13. listopadu 2008 v 11:06 | Reagovat

Já nevím, ani mě moc nemrzí, že už nejsem malý děcko. Nechtěla bych svůj život vrátit zpátky. I když si teď stěžuju, že věci nejsou, jak bych chtěla, nemůžu na druhou stranu říct, že bych byla nějak nešťastná nebo tak něco - spíš jenom nespokojená, ale snažím se to napravit..

7 LinkinLady LinkinLady | Web | 13. listopadu 2008 v 12:13 | Reagovat

u mě je bleskovka tk se určo zapoj!díky

8 LaFille LaFille | Web | 13. listopadu 2008 v 17:18 | Reagovat

tohle je po dnešku první článek co mě donutil přemýšlet, zamyslet se nad tím jak to bylo hezký eště tak před dvěma třema rokama...jak to bylo super...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.