Únor 2008

Tolikrát...

28. února 2008 v 16:04 V srdíčku
Řekněte:

Kolikrát se Vám stalo, že jste chtěli pomoct, ale nešlo to?
Nebo jste proto udělali málo?

Kolikrát se Vám stalo, že jste se chtěli změnit k lepšímu, ale okolí Vám řeklo, že jste horší?
A není lepší zůstat sami sebou a neměnit se?

Kolikrát se Vám stalo, že jste naslibovali věci, které jste splnit nemohly?
Copak sliby už se nemusí plnit?

Kolikrát se Vám stalo, že jste chtěli vrátit čas, ale nebylo to ve Vašich silách?
Proč to sakra nejde?

Kolikrát se Vám stalo, že jste se zamilovali ale ten druhý Vás odmítal?
Proč milujeme ty, co nás odmítají a . . . . . ?


Proč nejsou věci takové, jaké si přejeme, aby byly...
.......


Valentýn

14. února 2008 v 18:35 Povídejte...
Svátek všech zamilovaných?
Vážně všech?.. a co těch nešťastně zamilovaných?... třeba jako jsem já... co ti mají slavit?... Tenhle svátek tu pro mě nikdy nebyl... nějak ho neslavím... možná kdyby bylo s kým, kde a jak... ale kdyby jsou chyby...
Valentýn mi vždycky dobře připomene, jak moc jsem sama...
Věřte nebo ne, nejsem pesimista,ani se nelituju, jen se na to dívám z té reálné strany!

A jak jste na tom vy? Slavíte x Neslavíte? Proč? dostali jste nějaký dárek, přání, nebo něco, co vás potěšilo?..
jen povídejte (teda spíš pište :D) :) jsem zvědavá...


Já říkám, že dneska bude lepší den...

2. února 2008 v 9:12 S hlavou v oblacích...
Tyhle dny miluju...
tyhle rána, když člověk přemýšlí a neví nad čím
tyhle rána, kdy ho nic netrápí a je si vším svým způsobem jistý...

Byl čtvrtek, den vysvědčení....
Čas běžel rychleji než obvykle...
Ráno jsem vstala...vyučování jsme měli až na 10...
Slunce svítilo jak v létě, vítr profoukával moje vlasy a já čekala na autobus

Když konečně přijel, koupila jsem si jízdenku a šla úzkou uličkou dozadu.
Bylo tam jen kolem pěti lidí a všichni měli nějakou dobrou náladu.
Jedna paní se na mě čas od času podívala a usmála se.
Nebyl to takovej ten nucenej úsměv... vypadala spokojeně.


V uších mi zaznívala hudba, z mého oblíbeného rádia...A najedou...
Tam začala hrát ta písnička...

Hned ta první věta mě donutila přemýšlet...
"Já říkám, že dneska bude lepší den."
A tak jsem si řekla, že možná ano...
Pak mi došlo, že každy den je ve skutečnosti lepší... ne ve všem, ale najde se prostě něco,cokoliv, co je lepší. Aspoň trochu.
Ještě jsem stihla rozdat lidem v autobuse pár úsměvů a pospíchala do školy.
A věřte nebo ne, ten den byl opravdu lepší... lepší v tolika "věcech"...
Ono je jen potřeba si vážit toho, co nám život nabídne.
Já už si toho vážím...aspoň pro tuto chvíli.
Možná jsem teď ovlivněna děním kolem... ale je mi fajn :]

Jinak vysvědčení dopadlo dobře, mám tři dvojky :D...
A jak jste na tom vy?
:)